∆* horolidi

9 věcí, které se na horách říkají a nejsou pravda

To se tak některé věci předávají z člověka na člověka, až se dostanou k vám. A když se to říká, tak to asi musí být pravda. Nebo nemusí? Možná jsou to jenom takové outdorové fake news. No tak tomu pojďme přijít na kloub.

 

1. Laviny padají samy

Nepadají. V 95 % případů si lavinu uvolní sami lidé, kteří zůstanou následně zasypaní pod sněhem. Samovolné laviny nejsou zdaleka tak časté, jako laviny uvolněné lyžaři.

Sněhová pokrývka se skládá z několika vrstev a ty jsou více či méně spojené. I když se uvnitř pokrývky nachází nějaká nestabilní vrstva narušující soudržnost, sníh sám o sobě se většinou na svahu udrží. Ale jakmile se přidá nějaké zatížení navíc – například lyžař – křehké spojení sněhových vrstev se naruší a svah se dá do pohybu. Lyžař si právě uvolnil lavinu. A tak to chodí při většině lavinových nehod.

 

2. Vezměte si hroznový cukr

Jako do batohu si ho klidně vezměte. Ale nejezte ho. Hroznový cukr se hodí jedině v případě, kdy vám zbývá pár desítek minut do cíle a už jste úplně na kaši. Totálně vyčerpaní. Pak si ho dejte.

Ale ne pokud máte hlad a před vámi je ještě hodina a víc pochodu. Hroznový cukr vás v tu chvíli sice nakopne, ale jen na chvíli. Pak na tom budete ještě hůř než předtím. Náhlá vysoká hladina cukru totiž vyvolá nadprodukci inzulinu a ten odbourá i to, co nemá. Podobně to platí i pro energetické gely. Raději si dejte chleba se salámem, horalku nebo sušené ovoce s oříšky.

 

 

3. V termoprádle se nebudete potit

Ale jo, budete. To si pište. Kdyby termoprádlo zastavilo vaše pocení, pravděpodobně byste umřeli na přehřátí organismu. Naštěstí žádné termoprádlo na světě fyziologické procesy ovlivnit nedokáže. Pouze odvede pot pryč od pokožky – do dalších vrstev oblečení nebo “do vzduchu”. A vás na těle nebude studit vodou nasákle tričko. O tom to je.

A ještě něco – termoprádlo neznamená termo = teplo, ale termo jako termoregulace. Takže ne v každém termoprádle vám bude teplo. Některé naopak i záměrně ochlazuje – třeba v létě.

 

4. Nejvyšší bod Česka je Sněžka

Bohužel už od roku 1980 to není pravda. Vysílač na Pradědu v Jeseníkách totiž měří 146,5 metru a když připočteme nadmořskou výšku hory 1491 m, převyšuje vrchol pradědského vysílače Sněžku o nějakých 34 metrů. Tím pádem je nejvyšším – byť umělým – bodem České republiky.

A teď se do mě, Krkonošáci, pusťte. 🙂

 

 

5. Před bouřkou se schováte

Pokud nemáte na mysli do chaty s hromosvodem, tak být vámi, raději se moc neschovávám. Skalní převisy, výklenky, jeskyně – to všechno zavání průšvihem. Elektrický výboj z blesku se totiž šíří i po mokré skále a hledá si cestu nejmenšího odporu. A tou se – ukrytí pod převisem – stáváte vy! Výboj totiž umí přeskočit i krátký úsek vzduchem – říká se tomu zkratové přemostění.

Takže, kde je to bezpečné? Na dešti. Alespoň 2 metry od skály a stranou vyvýšených bodů. Sice zmoknete, ale to přežijete. Na dešti přežijete.

 

6. Byla to nešťastná náhoda

Opravdu? Náhoda? Tak si tu nehodu/náhodu rozeberte krok za krokem. A možná zjistíte, že se jednalo spíše o soubor několika špatných rozhodnutí, které dovedly ty neštastníky do problémů. Jasně, když se s vámi ve stěně vylomí chyt, nedostávalo se asi moc možností, jak to ovlivnit. Ale hory mají své zákonitosti a stejně jako laviny nepadají samy, tak ani počasí se nezmění z ničeho nic a kameny z ledovce taky padají spíše odpoledne než ráno.

Nevěřte na nešťastné náhody. Raději se na ně podívejte zblízka a zapřemýšlejte, co bylo špatně. A vezměte si z toho příklad.

 

 

7. Voda na chatách není pitná

Já vím, já vím. Všude to tam píšou: “Keine trinkwasser”. Ale klidně to večer riskněte a myslím, že si ráno půjdete natočit ještě jednu láhev. Kdyby to bylo v Kambodži, tak prosím. Ale v Alpách… Vždyť to berou z pramene za chatou, kvůli kterému tam tu chatu kdysi postavili. Jen hygienické předpisy platí i v horách.

Sám jsem byl svědkem toho, jak si lidi na Pogačnikově domě ve Slovinsku koupili za 4 Eura balenou vodu a paní domácí jim na revanš sdělila, že až to vypijou, můžou si tu láhev doplnit z kohoutku pod nápisem “Voda ni pitna”. Asi něco jako bezedný kelímek v KFC.

 

 

8. Červený sníh je písek ze sahary

Vybavujete si, že už jste tenhle úkaz někdy viděli? Hlavně na jaře a v létě, když je sníh vysoko v horách rozměklý a plný vody. Tak žádný písek – to by byl až moc silný vítr. A není to ani krev po neúspěšném pokusu o vrchol. Na vině jsou sněžné řasy. Respektive jejich červený pigment, který je chrání před intenzivním slunečním zářením.

 

9. Počasí se mění nečekaně

Z minuty na minutu, viďte? Nebo ne? Spíš ne. Změna počasí nikdy není tak rychlá a nečekaná, jak se zdá. To jenom nevěnujeme pozornost varovným signálům – například mrakům. Oblačnost narůstající do vysokých pater atmosféry zvěstuje bouřku. A cirry – průhledné závoje – na dosud modré obloze ohlašují příchod fronty a zhoršení počasí.

Nebo třeba tlak vzduchu – jeho pokles značí změnu počasí k horšímu. Sledujte, co se děje kolem a vždycky budete mít alespoň hodinu dvě náskok, abyste včas sestoupili z hřebene někam do bezpečí.

 

 

Tak doufám, že už v tom máte jasno. A to s tím Pradědem v Krkonoších na boudě moc neříkejte. Ať pak v záhrabu za chatou nemusíte otestovat, jestli je sníh skutečně tak dobrý izolant, jak se říká, nebo tahle informace taky spadá do kategorie fake news. 🙂