∆* horolidi

Lavinová předpověd? Nejsme ve škole, trojka není dobrá

Mezinárodní stupnice lavinového nebezpečí má pět stupňů. Jednička = nejlepší, pětka = nejhorší. Tím ale veškerá podobnost se školním hodnocením končí. Protože když přijdete s trojkou v žákovské domů, rodiče řeknou: “Dobrý, polepši se.” Ale když bude vyhlášená lavinová trojka… Tak už možná domů nepřijdete. 

 

Drsný? Možná. Ale je to tak.

Třetí lavinový stupeň je ten vůbec nezrádnější. Možná právě proto, že většina lidí si řekne – podobně jako ve škole – že trojka je ještě dobrá. Jenže ona není. A při tomto stupni se stává přes 60 % lavinových nehod. Většina s tragickým koncem.

K čemu je teda potom čtverka a pětka?

Když největší průšvih je už trojka? Vezmeme to postupně.

 

 

Jednička = nízké nebezpečí

Ano, první lavinový stupeň značí ty nejbezpečnější podmínky.

Nula neexistuje. Leda v létě.

Při prvním lavinovém stupni se v terénu můžete pohybovat téměř bez obav z pádu laviny. Ale opakuji, téměř bez obav! Ještě se k tomu dostaneme na konci článku.

 

Dvojka = mírné nebezpečí

Při dvojce se pořád pohybujeme v té bezpečnější polovině lavinové stupnice.

Nicméně, sněhová pokrývka už může obsahovat nestabilní vrstvičky, které velké zatížení nevydrží a spustí se lavina. Hlavně, když se pohybujete ve více lidech na velmi strmém svahu.

Na svazích se sklonem pod 30° a při dodržování dostatečných rozestupů byste měli být mimo nebezpečí.

Byste měli?

Ano, bohužel. Vysvětlím to později.

 

I při prvním lavinovém stupni může dojít k uvolnění laviny. Třeba základové z mokrého sněhu.

 

Trojka = dobrá značné nebezpečí

A jsme u toho. Začíná jít do tuhého.

Jakto?

Když dvojka ještě byla bezpečná? A najednou trojka značí takové riziko. Míra lavinového nebezpečí, vyjádřeného mezinárodní lavinovou stupnicí, totiž roste exponciálně.

Místo slovního spojení “lavinové nebezpečí” si představte číslo 2. Přičemž jeho mocnina bude vyjadřovat příslušný lavinový stupeň (1. – 5.).

První lavinový stupeň: 21 = 2
Druhý lavinový stupeň: 22 = 4
Třetí stupeň je už 23 = 8 (!)
A čtvrtý? 24 = 16 (!)

Rozumíte, co tím chci říct?

Nestabilní vrstvy ve sněhové pokrývce se při třetím lavinovém stupni vyskytují v dvojnásobné míře a hrozí dvojnásobným nebezpečím, než tomu bylo v případě druhého lavinového stupně.

 

Riziko vzrostlo o 100 %

Jako když televize, která ještě včera stála 10.000 Kč, dnes najednou stojí 20.000 Kč. Taky od ní dáte ruce pryč. To stejné byste měli udělat se skialpovou túrou v případě lavinové trojky.

Při takovém rozšíření nestabilních vrstviček ve sněhové pokrývce stačí totiž jen nepatrné zatížení navíc a svah se dá do pohybu.

A tím nepatrným zatížením jste vy.

Takže trojka se sice nachází uprostřed stupnice, ale riziko vyjadřuje značné.

Životunebezpečné.

 

Odtrh lyžařem uvolněné laviny při třetím lavinovém stupni.

 

Čtverka = vysoké nebezpečí

Ocitáme se v druhé polovině lavinové stupnice.

To už většinou každý pochopí, že riziko pádu lavin je obrovské a na svazích nemá co dělat. Proto se tragických lavinových nehod při čtvrtém lavinovém stupni stává oproti trojce pouhý zlomek.

 

Pětka = velmi vysoké nebezpečí

Je tedy na snadě, že při pátém lavinovém stupni už do terénu nevyrazí ani blázen.

 

Téměř…

A teď nastal čas vysvětlit ty úskočné manévry z úvodu článku.

Bohužel, laviny nejsou stroj. Laviny řídí příroda a ta je někdy nevyzpytatelná.

Vznik lavin podmiňuje řada faktorů – vítr, sluneční záření, teplota vzduchu, samozřejmě množství nového sněhu a třeba i tvar terénu a sklon svahu. A to zmiňuju jenom ty nejdůležitější.

Každopádně je asi zřejmé, že tyhle podmínky se nikdy nebudou shodovat pro celé pohoří, které zahrnuje desítky až stovky potenciálně lavinových svahů.

 

Vidíte, co lavinových svahů se nachází jenom v Krkonoších. Každý navíc orientovaný na jinou světovou stranu.

 

Ovšem lavinový stupeň se pro celé pohoří vyhlašuje.

Na základě měření na vybraných lavinových svazích. Vybraných, ne všech. Třeba jenom v Krkonoších najdete 98 lavinových drah, v Jeseníkách 20. A co teprve v Alpách.

 

Lavinový stupeň je průměrem pro celé pohoří

Na každém takovém svahu panují specifické podmínky. Ovlivněné zejména orientací na světové strany a nadmořskou výškou. Jinak se sníh ukládá na severním svahu a jinak na jižním. Jinak tam svítí slunce a jinak ohřívá sněhovou pokrývku.

Tím pádem v pokrývce probíhají jiné procesy přeměny.

Na jihu sníh rozpouští slunce, kdežto na severním svahu panuje mráz a narůstají nové, nebezpečné, formy krystalů.

Což znamená, že i při zcela bezpečném prvním lavinovém stupni se můžete dostat na zastíněný svah s nebezpečnými vrstvičkami hrantozrnitého sněhu a uvolnit pod sebou lavinu.

 

Co s tím?

No, laviny jsou věda. To znamená, že se nemůžete spokojit se pouze s lavinovou předpovědí. I když tvoří naprostý základ.

A nebude vám stačit ani mobilní aplikace, kterých se teď vyrojilo mraky.

Buď musíte vyrazit do hor s někým zkušeným, nebo se sami začít zajímat o procesy probíhající ve sněhové pokrývce. A naučit se alespoň jednu metodu určení lavinového rizika přímo v terénu.

 

Pro určení lavinového rizika se musíte podívat do nitra sněhové pokrývky.

 

Není to nic těžkého. Ale necháme si něco na příště.

 

Zatím horám zdar a lavinám zmar!

Honza Navrátil