∆* horolidi

Umíte číst počasí lépe jak vaše mobilní aplikace?

Počasí není jenom ikonka a pár čísel, co se vám ukážou na displeji telefonu. Tam se dá napsat věcí. Množství srážek, rychlost a směr větru, teplota, tlak, rosný bod,… Ale co jako? Co pro vás ta čísla a ikonky znamenají tam venku, na horách?

 

 

V krátkosti vám všechny ty informace přeložíme do reálných podmínek.

 

Azuro

Není všechno slunce, co se třpytí. Především, třpytí-li se vysoko na horách – třeba na ledovci. Paprsky se odráží od sněhu a opalují a spalují i tam, kde to nečekáte. V nosních dírkách například. Au! Takže mazat.

Ale důležitější, než spálené nosní dírky, je rostoucí lavinové riziko. Typicky první slunečný den po vydatnějším dlouhodobém sněžení je nejvíc nebezpečný. Nová sněhová pokrývka není propojená s vrstvami pod ní a k uvolnění laviny stačí jen málo. Třeba jeden člověk na svahu.

Na jaře pak sluníčko rozpouští sníh v pokrývce, která tím pádem těžkne a hrozí základové laviny. Velké ničivé laviny.

 

Prašan

Mraky… Co mraky? Oblaka prašanu. Jen se to sype! To se zdá být letos docela aktuální. Jsou to úplné sněhové orgie, zdá se. Sedět doma na zadku by byl hřích.

Jen pozor, když toho nového sněhu napadne až moc. Třicet, padesát centimetrů během krátké doby a lavinové riziko ukrutně roste. Pak se raději vyhněte všem svahům, které mají sklon nad 30°.

 

Rychlost větru

V předpovědi ji pravděpodobně najdete v m/s. Jedno nebo dvouciferné číslo. Ale kdy je to v pohodě a kolik už je moc?

12 – 14 m/s už je docela nepříjemný fičák. A vyrazíte-li při takové předpovědi na hřebeny, “pocuchá” vás tam vítr ještě o dost ostřejší. V nárazech třeba až 1,5 – 2x silnější než hodnota udaná v předpovědi. No a takových 20 m/s už s vámi pořádně zacloumá. Slabší kousky i porazí. A rozhodně vám vydatně ztíží orientaci a zkřiví úsměv na tváři. Takže si raději dejte polívku a pozorujte to z okna horské boudy.

No a silný vítr opět výrazně zvyšuje lavinové riziko. Což rozebereme v dalším bodě.

 

Směr větru

Severní vítr je krutý. A odkudkoliv vanoucí vítr je architektem lavinových svahů, říká se. Pro představu – vítr o rychlosti 7 m/s přenese za jeden den až 40 cm sněhu. Na takový běžný horský větřík docela dost, viďte?

No a fouká-li třeba od toho severu, přenáší vítr sníh ze severních svahů na svahy jižní. Tam ho ukládá do sněhových polštářů a desek, na které když vstoupíte, uvolníte raz dva lavinu.

Takže podle směru větru odhadnete, kde hrozí laviny – hlavně na svazích po směru větru.

 

Teplota

-4°C. Pohoda? Jak kdy!

Zase s tím totiž mává ten vítr. Čím víc fouká, tím nižší teplotu vnímáte. A taky čím větší vlhkost vzduchu, tím nepříjemnější pocit máte. Takže -4°C, rychlost větru 7 m/s, vlhkost 98 % a máme tu odporných vlezlých -11°C. Fuj!

Naštěstí to funguje i naopak. Azuro, mírný vánek a -4°C jsou balada.

 

 

Tlak

Nenechte se zmást. Samotná hodnota tlaku je údaj tak trochu k ničemu. Jen hezké číslo. Ale podstatný je jeho vývoj. Když tlak klesá, bude se počasí měnit k horšímu. Když poroste, bude hezky. A žabka rosnička se na to vyleze podívat ze své zavařovačky.

 

 

Oblačnost

Vysoká, střední, nízká. To jsou takové tři základní typy. Pokud se chystáte někam na vrcholky hor – a to i těch českých – nízká oblačnost znamená, že se pravděpodobně ocitnete nad mraky. Čeká vás krásná inverze. A lidi ve městech smog. Gratulujte si.

Se střední oblačností už to tam nahoře ale tak žhavé nebude. Když si uvidíte na špičky lyží, bude to super úspěch. Hodně štěstí a GPS s sebou.

 

 

Na horách všechno jinak

Samozřejmě hory jsou hory a ne vždycky se předpověď trefí do černého. Sluníčko platí možná pro údolí, ale nahoře je pravý mordor. Anebo naopak, že jo? Proto sledujte i aktuální stav počasí z hor – zveřejňuje ho každé ráno horská služba na svých stránkách.