Kam s lejnem a jak nezanechat stopu

Každý občas musí. A někdo to po sobě zakopává (nebo dokonce odnáší v pytlíku), zatímco jiný zanechává dárečky. Pojďme se bavit o tom, o čem se obvykle šeptá. Je nás tam venku čím dál víc – a hory bílých papírků a smradlavých hromádek nikoho netěší. Takže: Jak se kadí na horách?

Horalova mantra: žádné stopy

I na horách tě to přepadne, to je jasné. Jít venku na velkou není ostuda. Ostuda je, když to tam po tobě zůstane. Hromádky u stezky, papírky v kleči nebo „překvapení“ kousek od tábořiště. To vše dělá z divočiny smetiště – a z lidí čuňata.
Outdoorová etiketa není o tom být eko-apoštol. Je to základní respekt k místu, lidem, zvířatům i sobě. A jak uvidíš dál, někdy je to i otázka zdraví, logistiky a přežití.

Toaletní etiketa v přírodě

Než se vydáme do stěn a větrných sedel, začneme od lesa. Doslova. Třeba takové Krkonoše. Bílé Karpaty. Pálava. Princip je pořád stejný: nenechávej po sobě stopy. A pokud už za tebou něco zůstane, ať je to maximálně otisk podrážky.
Ripstop
Tkanina, do které jsou vetkané silnější nitě v mřížce. Když se batoh natrhne, mřížka zabrání dalšímu párání. Funguje proti větvím, skalám i letištnímu pásu.
Deniér (D)
Jednotka, která určuje tloušťku vlákna. Čím vyšší číslo, tím větší odolnost – a taky váha. 200–300D do města dobrý. 400–600D už něco vydrží.
DWR úprava
Impregnace, která odpuzuje vodu. Kapky po látce kloužou, místo aby se vsakovaly. Časem se ošoupe – znovu ji ale obnovíš impregnačním sprejem.
Zesílené dno
Batoh házíš na vlhkou zem, taháš po kamenech, sedáš si na něj. Dno musí být z odolnější látky – s vyšším deniérem, pogumované nebo z Cordury.
Spolehlivé zipy
Zip je nejslabší článek. Když rupne v dešti na hřebeni, začíná improvizace. YKK zipy jsou etalon kvality. Jdou hladce, nezasekávají se, nerozjíždí se.
Odolné přezky
Duraflex nebo ITW Nexus. To jsou přezky, které jen tak neprasknou – ani v mrazu, ani když na ně nedopatřením stoupneš.
Kam si odskočit
Dál od vody
Minimálně 60-100 metrů od potoků, jezer a pramenů.
Mimo cesty a frekventovaná místa
Nechceš, aby do tvého někdo lejna šlápl.
Do měkké půdy
Aby se dala vykopat díra a tvůj odpad se snáz rozložil.
Jak na to
Vykopej díru 15–20 cm hlubokou
To je minimum pro ochranu vody, zvěře i lidí.
Žádné vlhčené ubrousky
Jsou umělé, nerozkládají se. Odnes si je s sebou.
Slunečné otevřené místo
Déšť a teplo rozklad urychlí. Nakonec vše zakryj, zarovnej, zamaskuj.
Co mít s sebou
Skládací lopatku
Malý zázrak, ale klackem nebo patou boty to zvládneš taky.
Bílý a neparfémovaný toaleťák
Takový se rozkládá nejlíp.
Ziplock
Ideálně neprůhledný – na použitý papír. Třeba s nápisem „technické vzorky“.
„Nejhorší je, když šlápneš do cizí stopy – a není to ta ve sněhu.“
 trailový běžec z Beskyd s řádně zalepenou podrážkou

Rab Protium

Celodenní túry, horské výstupy, via ferraty, fastpacking. Prodyšný zádový panel s polotuhou konstrukcí se ohýbá tak, jak se hýbe tvé tělo. A strečová kapsa na čele je to správné místo pro tvou lopatku nebo ziplock s použitými kapesníčky.
Dva horolezci sedící na portaledge zavěšené na skalní stěně, pohled shora.

El Capitan. Když visíš ve stěně

Jsou taky situace, kdy žádná půda pod nohama není. Jen kolmá stěna, pár smyček a portaledge visící ve vzduchu. Vítej ve světě big wall lezení – kde záchod je logistický oříšek.
Tady se na zakopávání nehraje. Všechno, co vytvoříš, si musíš odnést zpátky dolů. Včetně toho, co ti včera tak chutnalo k večeři.

Kadění ve stěně

Základem je poop tube – PVC trubka s víkem, často vlastnoručně vyrobená. Uvnitř je wag bag (Waste Alleviating Gel) – sáček s absorpčním gelem, který znehodnotí obsah a zamezí zápachu. Po vykonání potřeby ho zavážeš, strčíš do trubky, a tu zavěsíš pod portaledge.
Vyhazování čehokoliv ze stěny je přísně zakázané – a navíc silně neetické. Například v Yosemitech za to dostaneš pokutu. A možná i pár facek od lezců, co se sápali pod tebou. Poop tube není ostuda. Je to známka respektu – k místu i k ostatním lezcům.

Močení ve stěně

Pánové lezci většinou používají širokohrdlé lahve (např. Nalgene). Holky mají svoje triky – nálevky (Shewee, Freshette) plus láhev. Obsah se pak opatrně vylévá dál od cesty – pokud to podmínky dovolí.
Pohled z ptačí perspektivy na portaledge s horolezci, zavěšenou vysoko na rozlehlé skalní stěně.
„Na El Capu nejde o to, jestli budeš srát do trubky. Jde o to, jestli ji nezapomeneš dole.“
klasik z Yosemite Valley, který jednou zadržoval stolici po čtyři dny

Asolo Eldo GV

Stezka, skála, kramle, lanový most. V těchto nástupovkách najdeš víc než spolehlivou oporu. Díky přilnavé podešvi s lezeckou špičkou ustojíš nejmenší skalní výstupky i krizové situace se zadkem vystrčeným nad údolí. Prostě jim důvěřuj – a obuj se do toho.

Cerro Torre. Větrné peklo a zmrzlé suvenýry

Big wall je jedna věc. Ale když do toho přidáš led, vítr, mráz a nulové zázemí, jsi v jiné lize. Třeba takové patagonské Cerro Torre není jen vertikální výzva – ale test toho, co všechno zvládneš i v těch nejintimnějších chvílích.
Tady pohodlí neexistuje. Každá minuta bez rukavic je riziko. Každý pohyb navíc žere energii, kterou potřebuješ jinde. A i tak si tělo jednou za čas zavolá: „Hej, musíš!“
Dvě postavy na rozlehlém zasněženém hřebeni s výhledem na horské panorama.
Když tě to chytne
Poop tube se na podobné výstupy většinou netahá – je moc objemná a těžká. Lezec si bere jen wag bag. Potřeba se často se vykonává přímo v sedáku – ideálně, když je člověk zavěšený v závětří. Žádná sláva – ale ani žádné stopy. Sáček se pak uloží zpět do batohu a odnese dolů. Všechno zmrzne – a zmrzlé zůstane.
Cleanwaste wag bag
Bivak. Šance na trochu komfortu
Na vybraných místech takových výstupů (například Col de la Esperanza) se vytvářejí mikro-lokality pro neodkladnou potřebu. Ale i tak se po akci vše zabalí a odnese. Nechat hromádku ve stěně je jako polepit si helmu nápisem JSEM IGNORANT.
Vítr jako největší překážka
Když fouká 100 km/h, nechceš si stahovat kalhoty. Lezci často čekají, až vítr trochu poleví. Nebo aspoň hledají závětří. Balancovat v náporu větru a zároveň koordinovat tělo – to je výzvy i pro opravdové mistry svého řemesla.
„Cerro Torre ti nedá nic zadarmo. Ani klid na záchod.“
anonymní patagonský lezec s batohem plným použitých pytlíků

Rab Latok

Ani nejostřejší skála, ani nejtvrdší zimní terén nezanechají na tomhle horolezeckém batohu šrámy. Vlákna Spectra® jsou extra odolná – při té samé hmotnosti mají 15x vyšší pevnost než ocel. Jestli se z toho nepose… ty, tenhle batoh od Rabu taky ne.

Mount Everest. Výška, kde ti ztuhne i úsměv

Na osmitisícovkách je všechno těžší. Nejen kvůli zimě. Ale taky kvůli vyčerpání, dehydrataci, omrzlinám a často polovičnímu vědomí. A i tak si příroda zavolá – nutkání, kterému se prostě nevyhneš.
Jít ven ze stanu je často ale až ta poslední možnost. Takže když musíš, dřepíš v miniaturním stanu, s pytlíkem v ruce a parťákem vedle sebe. Romantika jako řemen.
Láhev je nejlepší kamarád
Pee bottle je základní výbava každého výškového lezce. Muži používají širokohrdlé lahve (opět např. Nalgene). Ženy používají nálevku plus láhev – funguje to, ale chce to trochu tréninku. V noci se močí přímo ve stanu, někdy i v poloze plodu ve spacáku.
Na velkou? Taky ve stanu
Zase ten wag bag – otevřít, použít a schovat. Někdy tlačíš i v sedě ve spacáku, jen si stáhneš spodky. Kolikrát to jinak nejde – pokud se nechceš nechat z hory odfouknout. Sáček se uloží stranou do batohu – a ráno se vezme s sebou.
Když už musíš ven
Někdy se vykopává tzv. snow toilet – díra ve sněhu kousek za stanem. Ale při minus 30 °C, vichřici a po dvanácti hodinách lezení se tam fakt nikomu nechce. A sundávat péřové kalhoty v tomhle počasí? To je jako hrát ruskou ruletu s vlastním zadkem.
„Radši budu mít sáček s hovnem v batohu, než přijít o prsty.“
každý horolezec, který kdy strávil noc nad 7000 metry

Bridgedale Hike LW

Vyrobené z merino vlny a docela jinak než jakékoliv jiné ponožky na světě. Hustý a odolný úplet jen tak neprošoupeš. Takže ti vydrží roky. Ani po týdnu nošení nezapáchají a zůstávají příjemně měkké. Tvá malá záruka pohodlí, když vše ostatní vystupuje mimo zónu komfortu.

Výbava. Co ti zachrání zadek?

Můžeš být otrlý horal, mistr improvizace i kamzík s ocelovým žaludkem. Ale když ti v batohu chybí základní toaletní výbava, není to nic jiného než ostuda. Tvoje ostuda. Přitom toaletní výbava nezabere skoro žádné místo a ani nestojí majlant.
"Muž v béžové bundě s kapucí se dívá do tmavě modrého batohu Rab na pozadí modré oblohy.

Co mít s sebou a kam

Skládací lopatka
Malá, lehká, kovová nebo plastová. To je naprostý standard.
Ziplocky
Na použitý papír, ubrousky a odpad. Neprůhledné jsou jenom plus.
Dezinfekce
Antibakteriální gel nebo mýdlo – pro základní hygienu ideál.
Pee bottle
Láhev se širokým hrdlem. Pro ženy v kombinaci s nálevkou. Hledáš ideální? Zkontroluj, jestli neprotéká a dá se otevřít i v rukavicích.
Wag bag
Sáček s absorpčním gelem – ekologické, bezpečné, nepropustné. Používá se na big wall, v horách i na treku.
Poop tube
Trubka s víkem na wag bagy. Nutnost pro big wall a expedice bez možnosti bivaku.
„Skládací lopatka a ziplock? Víc civilizace v batohu nepotřebuješ.“
milovnice divočiny s úctou k detailu a přírodě bez kapesníčků
TSA zámek
Klasika. Malý visací zámek s kódem na zajištění zipů. Hodí se při přesunech letadlem, busem, vlakem. TSA zámek má jedno specifikum – letištní kontrola ho může otevřít bez zničení. Ale neboj – zloděj v hostelu už TSA klíč nemívá.
Bezpečnostní síť
Opletený kovový návlek na batoh. Zamkneš – a připoutáš k posteli v hostelu nebo stromu na pláži. A můžeš jít do vody, na výlet, do města. Tvůj batoh počká na místě.
Karabina + gumička
Někdy stačí málo. Malá karabinka, kterou spojíš zipy dohromady. Obyčejná gumička protažená přes jezdce. Když zloděj sáhne na zip a hned ho neotevře, často to vzdá.

Asolo Acadia

V italské rodině Zanatta vědí, jak vyrobit boty, ve kterých se budeš cítit dobře. Tyto mají i rozšířenou variantu a verzi pro vbočené palce. Takže můžeš kráčet světem a neřešit, co se ti zrovna připlete pod nohy. Snad kromě té jediné věci – neb všichni ještě nejsou tak ohleduplní jako ty.

I na velkou se dá jít s respektem

Každý kadí. Někteří do pytlíku. Ti nejlepší i s úsměvem. Kdo to venku ještě nezažil, ten to dřív nebo později pozná. A kdo už to zažil, ví, že to není tabu. Je to součást hry. A často taky nejvděčnější historky po návratu.
Takže jestli nocuješ v lese, visíš ve stěně nebo bivakuješ pod ledovým sérakem, mysli na jedno: Příroda není tvoje kadibudka. Je to místo, kde jsi hostem. A podle toho je fajn se taky chovat.
Vyber si jazyk
envelopemagnifiercrossmenuchevron-upchevron-down