∆* horolidi

Nízký kotník do vysokých hor: recenze Asolo Freney Low GV

Jak jste na tom s kotníkovými botami? Nosíte je rádi? Přiznám se, že já je moc v lásce nemám a obouvám je, jenom když není zbytí. Jinak se většinu akcí v horách snažím zvládnout v nízkých trekovkách. Můžu se v nich pohybovat rychleji a lézt s větším citem. S botami Asolo Freney Low GV se teď navíc můžete vydat ještě dál a ještě výš.

Kam dál a výš?

Představte si takový přechod Brenty. Tohle pohoří nad Madonnou di Campiglio je uzavřeným světem skalních věží, suťových žlabů a malých ledovců. A napříč celou Brentou vede jedna z nejstarších zajištěných cest – Via delle Bocchette. Když chcete přejít opravdu celé pohoří od severu na jih, zabere vám to minimálně 4 dny, kdy neklesnete pod 2.200 metrů a čeká vás při tom lezení po skále i žebřících, ostré sestupy sutí a několik ledovců a sněhových polí.

Můžete vyrazit v kotníkových pohorkách. Na sněhu a v suti budou fajn. Lézt s nimi po ferratě do 3000 metrů na Spallone dei Massodi už ale bude otravné. Stejně jako 150 metrů žebříků na Sentiero Oliva Detassis. Nicméně druhé boty si s sebou na čtyři dny v horách těžko ponesete. A právě pro takové akce se hodí Asolo Freney Low GV.

Ukrojený komín

Tyhle nízké trekovky – nebo chcete-li nástupovky či ferátovky – vznikly z lehoučkých alpinistických bot Asolo Freney XT. Vlastně mají téměř stejnou konstrukci, akorát jim chybí vysoký komín a vzadu drážka na mačky. Jinak si ponechaly festovní gumovou obsázku po celém obvodu a bezúdržbovou kevlarovou tkaninu Schoeller.

A právě tyhle dvě věci dělají z Asolo Freney Low GV tank, kterému suťová pole či ostré vápencové skály rozhodně neuškodí. Když k tomu připočtete nepromokavou membránu Gore-Tex®, můžete plynule přejít na sněhové pole a pokračovat dál až do zdánlivě nedostupného sedla Bocca d’ Ambiez v téměř 2.900 metrech nad mořem.

Teď kolmo vzhůru

Než ale do sedla dorazíte, čeká vás několik zajištěných lezeckých úseků. Ty jsou samozřejmě pro Asolo Freney Low GV domácím hřištěm. Měkká podešev Vibram® Mulaz drží i na malých stupech a díky šněrování do špičky získáte v nohou úplně jiný cit pro skálu než v těžkých pohorkách.

O co vás ale měkká podešev podrží na skále, o to víc bude trpět při procházkách uličkami Madonny di Campiglio – procházky po asfaltu zkracují její životnost. To je zkrátka daň za přilnavost.

Ještě ale nejste v údolí

Teď vás čeká ostrý sestup po ledovcové moréně. Na začátku léta bývá ještě pod sněhem – a ten v pohodě skloužete. Ale v srpnu a září už tady bývá jen led pokrytý kamením a drobnou sutí. Vhodnou cestu musíte hledat, ale pohorkový vzorek podrážky a pevná konstrukce Asolo Freney Low GV vás v těchto krkolomných chvílích podrží. Pak už jen přeskákat po balvanech, které sem tisíce let snaživě ukládal ledovec, a za chvíli se zouváte na paloučku nad chatou Rifugio Brentei. A zítra ráno, až se vydáte zpět do údolí, seskáčete po kořenech a kamenech s lehkostí kamzíka – 490 gramů je pohoda.

(Ne)pohorky

Brentu máte za sebou. Bez jediného stesku po vysokých pohorkách. A kam dál v Asolo Freney Low GV? Napadá mě ještě podobná akce – přechod Julských Alp z Vršiče na Triglav. Nebo výstup ferratou Johann na Dachstein. Vlastně se hodí na každou takovou výpravu, na které vás čekají pravé horské podmínky – krkolomné stezky, lezecké úseky, zajištěné cesty, občas sněhové pole nebo malý ledovec. Proto jsem si je vzal i na dva týdny do Kyrgyzstánu.

Honza Navrátil